Je jím Škoda 100 typ 722 který byl 29.3.1972 vyroben v Mladé Boleslavi a jeho první majitelka pocházela z Přerovska. K druhému majiteli se dostalo vozidlo v roce 2005 a jeho místem pobytu se stala jedna ostravská garáž. Zhruba v půli roku 2009 ho objevil Olin na aukru a hned ho získal jako dalšího veterána do své sbírky. První pohled byl trochu šokující, ale po šťastné cestě z Ostravy do Prahy (bez funkční spojky) následovala důkladná prohlídka a shledání, že „HUNDERTCE“ jak ji Olin pojmenoval chybí hlavně nový lak. A otázka pro Olina „Proč stovka“ a následovala jednoduchá odpověď „Je to srdcová záležitost, protože když jsem byl malý kluk, měli jsem doma stovku a i mým prvním vlastním autem byla stovka“.
Nyní něco z historie. Roku 1964 přišla škodovka s úplně novou koncepcí lidového vozu, který měl samonosnou karoserii a motor s hliníkovým tlakově litým blokem. Tomuto litrovému motoru se také říkalo čtvercový, protože jeho vrtání bylo stejné jako zdvih (68mm). Typ měl mít název Favorit, ale nakonec byl pojmenován Škada 1000 MB a jeho výroba zkončila v pátek 1.8.1969. Po celozávodní dovolené již následovala výroba inovované verze vozu Škoda 100 typ 722 a Škoda 110 typ 717. V půli následujícího roku byla v Kvasinách rozběhnuta výroba sportovní varianty Škoda 110 R typ 718K. Stovky prodělaly v roce 1972 a hlavně 1973 několik inovačních změn. Tou nejnápadnější byly nové zapuštěné kliky „BOMORO“, které již předtím mělo erko. Výroba modelů Škoda 100/110 byla ukončena v březnu 1977.
Jak již bylo řečeno v úvodu, hudertka byla objevena na aukru a první zatěžkávací zkouškou byla cesta z Ostravy do Prahy. Prvním počinem po příjezdu domů byla důkladná prohlídka a vyčištění vozu. Při této příležitosti byly odstraněny různé rádoby tuningové doplňky a naopak přibyly dobové díly. Hlavně podoba motoru se vrátila do své původní podoby. Po lehké opravě laku, byla na stovce provedena testace historického vozidla a veřejnosti byla představená na devátém podzimním srazu SKODAHOME.cz. V půlce listopadu ještě proběhlo nezbytné focení před renovací a prvního prosince začala očekávaná demontáž.
Prvním krokem renovace byla demontáž předních blatníků, čela a přední nápravy. Bylo rozhodnuto, že se vymnění kompletně veškeré trubky a hadičky brzdového a spojkového systému. Po vyjmutí přední nápravy došlo k nemilému překvapení. Hlavní nosník byl natolik sežrán rzí, že musel být vyměněn. Naštěstí v plecháči ještě zbyly nějaké díly z doby minulé, kdy Olin ještě jezdil stovkou. Jinak náprava byla v pořádku a bylo vidět, že před časem byla částečně generálkovaná. Následovalo dokonalé očištění (opálení teplovzdušnou pistolí) podvozku a opětovné ošetření antikorozní barvou. Milé bylo, že nikde nebyla nějaká díra, která by vyžadovala klempířské práce. Po zaschnutí byly nataženy nové brzdové, palivové a spojkové trubky. Pak následovala renovace předních brzdičů a montáž nových kotoučů včetně destiček od Feroda. Následně již nic nebránilo vrátit nápravu zpět na auto. Dalším krokem byla demontáž zadních blatníků a čela. Nasledovalo opětovné očištění (opálení teplovzdušnou pistolí) zadních poběhů a hudertka dostala nové zadní pružiny.
To už se přehoupl rok 2009 do roku 2010 a po chladných dnech započala demontáž dveří. Po výrazném oteplení se začalo s přípravou plechařiny na nový lak. Opět došlo k čištění, broušení a kytování. Během měsíce bylo auto připraveno k nástřiku nové barvy. Tentokrát ji Olin nesvěřil odborníkům, ale pustil se do nového laku sám. Bylo vidět, že díl od dílu se kvalita laku zlepšuje. Stovka dostala stejný odstín jaký měla při sjetí z výrobní linky. Jednalo se o světle hnědou, která se na huderky dávala jen v roce1972. Hlavní část renovace zkončila a 1.července byla provedena první zkušební jízda.
Na autě se objevila řada dobových doplňků, které se sháněly podle dobových prospektů. Asi první zaujmou chromová zrcátka, která se přestěhovala ze dveří na přední blatníky. Na ty byly také domontovány boční blinkry, které byly do roku 1972 montovány jako doplňková výbava. Dalším dobovým doplňkem je přední spoiler, který byl stříknut do byrvy auta. Přední a zadní nárazník dostal opět gumové slzy. Byly vyrobeny a namontovány držáky předních přídavných chromových světel a zadniho chromového mlhového světla. K montáži většiny dílu včetně blatníků byl použit nerezový spojovací materiál. I k přišroubování všech dvěří a zadních blatníků byly použity nové dobové šrouby.
Posledním krokem, který se bude provádět za provozu je sehnání některých novějších, lépe vypadajících dílů ( například chromové díly předního nárazníku) a dalších drobností. Tyto věci můžeme spíš nazvat kosmetickým vylepšením a Olinův „litřík“ dostal novou kamarádku „hundertku“. A možná se zeptáte, co přijde dále na řadu? „Užít si léta a samozřejmě už mám v hlavě několik dalších projektů“ řekl Olin závěrem.
|
